22. „Chtěl bych projít tvou zemí. Neodbočíme do polí ani do vinic, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou, dokud nepřejdeme tvé území.“
23. Sichon ale Izraeli nedovolil projít svým územím. Shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Když dorazil do Jahcy, napadl Izrael.
24. Ten jej však porazil ostřím meče a obsadil jeho zem od Arnonu po Jabok, až k území Amonců (hranice Amonců byla totiž opevněná).
25. Tak Izrael zabral všechna emorejská města a usadil se v nich, včetně Chešbonu a všech jeho vesnic.
26. Chešbon byl městem emorejského krále Sichona, který bojoval s dřívějším králem Moábu a vzal mu všechnu jeho zem až po Arnon.
27. Proto vypravěči říkají: „Jen jděte do Chešbonu, zkuste ho vystavět, zkuste opevnit město Sichonovo!
28. Z Chešbonu totiž vyšlehl oheň, z města Sichonova plamen, jenž pohltil Ar Moábský, obyvatele arnonských návrší.
29. Běda tobě, Moábe! Kemošův lide, zahyneš! Ze svých synů učinil běžence, ze svých dcer zajatkyně Sichona, krále Emorejců.
30. Svrhli jsme je, zničeno vše od Chešbonu až k Dibonu; plenili jsme jej až k Nofachu, oheň plál až k Medebě.“
31. Tak se Izrael usadil v zemi Emorejců.
32. Mojžíš poslal vyzvědače do Jaezeru. Dobyli jeho vesnice a vyhnali Emorejce, kteří tam bydleli.
33. Potom se obrátili a vydali se vzhůru směrem k Bášanu. Bášanský král Og však proti nim s celým svým lidem vytáhl a utkal se s nimi u Edrei.
34. Hospodin Mojžíšovi řekl: „Neboj se ho! Vydal jsem ho do tvých rukou s celým jeho lidem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil s emorejským králem Sichonem, který bydlel v Chešbonu.“
35. A tak jej pobili i s jeho syny a s celým jeho lidem, až z nich nikdo nezůstal naživu, a obsadili jeho zem.