1. Synové Izraele pak táhli dál a utábořili se na moábských pláních za Jordánem naproti Jerichu.
2. Balák, syn Ciporův, se dozvěděl o všem, co Izrael provedl Emorejcům.
3. Když Moáb viděl, kolik je Izraelitů, děsil se; z toho lidu ho jímala hrůza.
4. Proto řekl midiánským stařešinům: „Ten dav teď spase všechno kolem, jako vůl spásá trávu!“ Balák, syn Ciporův, byl toho času moábským králem.
5. Vyslal posly k Balaámovi, synu Beorovu, do Petoru ležícího na řece Eufrat v jeho rodné zemi. Měli ho pozvat těmito slovy: „Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a už pokryl celou zem. Usazuje se přímo přede mnou!
6. Prosím pojď, proklej mi ten lid – je na mě moc silný. Snad jej pak zvládnu porazit a vyhnat ze země. Vím, že komu požehnáš, je požehnaný, a koho prokleješ, je prokletý.“